Farské jezero

Turist. cíl

Informace

Uvádí se, že se jedná se o část původního pražskopředměstského toku Labe, z něhož se díky regulaci řeky v letech 1907-1911 stalo odstavené rameno, ale to není pravda, protože k jeho odstavení došlo již při úpravách koryta při stavbě královéhradecké pevnosti v letech 1766-1789, případně krátce po ní, neboť ještě v I. vojenském mapování, tzv. josefském, jež proběhlo v letech 1764-1768 a 1780-1783 (zpřesnění), je toto rameno ještě spojeno s hlavním tokem řeky.

Ve II. vojenském mapování, tzv. Františkově, které se uskutečnilo v letec...více

Uvádí se, že se jedná se o část původního pražskopředměstského toku Labe, z něhož se díky regulaci řeky v letech 1907-1911 stalo odstavené rameno, ale to není pravda, protože k jeho odstavení došlo již při úpravách koryta při stavbě královéhradecké pevnosti v letech 1766-1789, případně krátce po ní, neboť ještě v I. vojenském mapování, tzv. josefském, jež proběhlo v letech 1764-1768 a 1780-1783 (zpřesnění), je toto rameno ještě spojeno s hlavním tokem řeky.

Ve II. vojenském mapování, tzv. Františkově, které se uskutečnilo v letech 1836-1852, však tomu již není a z ramena Labe je již pouhé „jezero“ (mapa z let 1852-1853 od nadporučíka Moritze Ettnera a jeho vedením pověřeného plukovníka Johanna Becka). Takto ho můžeme vidět rovněž ve III. vojenském mapování z let 1877-1880, resp. v mapě z roku 1877, jež byla zhotovena nadporučíkem Karlem Kuhnem od 2. praporu polních myslivců, a to pod vedením setníka Emanuela Ullmanna od 11. pěšího pluku a setníka Aloise Kallady od 67. pěšího pluku. Tehdy ovšem bylo ještě mnohem větší, neboť sahalo až téměř k hlavnímu toku Labe a na jih od něj se nacházela ještě trojice dalších „jezírek“.

Ta zanikla někdy v témže čase, protože např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Johanna B. Gollera a geometra 3. třídy Carla Schwarze není po nich ani památky a veškerá půda pod Farským jezerem je vedena jako pastviny, neboť v těchto, mnohými povodněmi sužovaných místech mezi lokalitami „U velkého jezera“ a „Vlachovský“ se nic jiného ani dělat nemohlo.

Špatné datování jeho odstavení je způsobeno asi tím, že v mnohdy užívaném a citovaném díle „Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého“ od Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála z roku 1928 se o něm píše: „Jezera v katastru pražsko-předměstském je jedno ve Farářství (Pravovárního měšťanstva v Hradci Králové) a jiné Farské v lukách na pravém břehu Labe proti Pralesu z části zavezené.“ A z toho každý automaticky soudí, že k jeho oddělení od hlavního toku došlo při regulaci počátkem 20. století.

Teorií o vzniku jeho názvu je několik. Některé prameny hovoří o tom, že je odvozeninou od osady Farářství, kam tyto pozemky náležejí. Jiné se naopak zmiňují o tom, že tato lokalita byla původně součástí záduší jednoho z královéhradeckých podměstských klášterů a kostelů. Já osobně se přikláním k té druhé verzi vzniku onoho pojmenování, protože ještě v roce 1840 náležely pozemky na jihovýchod od Farského jezera faře při kostele sv. Anny v Kuklenách a podle katastru jí patří i dnes (parc. č. 1500 o ploše 27 928 m2). Naopak přímo z jezera jí náleží pouze malá střední část (parc. č. 1498 o výměře 1 259 m2), zbytek je v soukromých rukách.

Od přelomu 50. a 60. let 20. století bylo jezero značně znečištěno. Uvažovalo se mnohokrát o jeho kompletní revitalizaci, k níž nikdy nedošlo. Jediným, kdo se o toto místo snažil starat, byl rybářský svaz a pravidelné brigády jeho členské základny. Přesto byla jeho situace špatná a Farské jezero bylo bráno za nejhorší rybářský úsek. V roce 1964 bylo dokonce rozhodnuto, že na 1 rok bude pro rybáře uzavřeno. Přesto bylo při výlovu roku 1965 získáno 120 kg cejnů, jež místní organizace ČSRS dodala do systému veřejného zásobování. Koncem 70. let 20. století bylo jezero označováno dokonce za „pohlcovač“ odpadních vod.

Dnes slouží pozůstatek Farského jezera pouze sportovnímu rybolovu a je oázou mnoha živočišných i rostlinných druhů. Z tohoto důvodu bývá jeho okolí často místem procházek milovníků přírody, a to zejména na jaře, kdy vše rozkvétá, nebo na podzim, kdy se vše krásně zbarvuje všemi barevnými odstíny. Nesmíme však zapomenout, že v minulosti sloužilo spolu s nedalekým a již neexistujícím Panenkovým jezerem v letním období ke koupání a v zimě jako kluziště.

Přidat komentář