Jedná se o část původního toku Labe na pomezí královéhradeckých městských čtvrtí Pražského Předměstí a Březhradu, z něhož se díky regulaci řeky v letech 1907-1911 stalo odstavené rameno (někdy nazývané nesprávně jako Machova Labice, neboť jeho pojmenování pochází od třebešského sedláka Karla Machka z čp. 18, který býval nejen obecním starostou v letech 1900-1906 a 1911-1919 a vlastníkem 165 korců polí na třebešském katastru, nýbrž rovněž předsedou Vodního družstva pro Nový Hradec Králové a okolí se sídlem ve Střebši).
Tyto pr...
víceJedná se o část původního toku Labe na pomezí královéhradeckých městských čtvrtí Pražského Předměstí a Březhradu, z něhož se díky regulaci řeky v letech 1907-1911 stalo odstavené rameno (někdy nazývané nesprávně jako Machova Labice, neboť jeho pojmenování pochází od třebešského sedláka Karla Machka z čp. 18, který býval nejen obecním starostou v letech 1900-1906 a 1911-1919 a vlastníkem 165 korců polí na třebešském katastru, nýbrž rovněž předsedou Vodního družstva pro Nový Hradec Králové a okolí se sídlem ve Střebši).
Tyto práce probíhaly za vedení C. k. místní stavební správy ustanovené expoziturou C. k. ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze a provedeny byly podnikatelstvím vodních staveb Kress & Bernard z Prahy. Důkazem tohoto tvrzení budiž letecký měřicí snímek z roku 1937, kde je ještě krásně vidět trasa původního zdejšího labského meandru (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1937.HKRA62.08296&fbclid=IwAR2x-Z0SkvEArQqLxAhrFbcapYQw95M9psTWVFwF2RjmZCdMDktIt5r74nE).
První projekt na úpravu středního Labe byl vypracován technickým oddělením zemského výboru již roku 1884 (na základě usnesení českého zemského sněmu z 16. října 1884) a na jeho splavnění v roce 1896. Z nich byl vypracován v letech 1897-1901 nový generální projekt úpravy a splavnění Labe. Po vydání vodocestného zákona z 11. června 1901 byl tento projekt předán ministerstvu obchodu a následně došlo k jeho převzetí ředitelstvím pro stavbu vodních cest. Jeho součástí se stala rovněž úprava Labe u Hradce Králové.
Podrobný projekt této částečné úpravy byl vypracován expoziturou ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze, politická pochůzka byla provedena 9. května 1905 a na jejím základě vydalo ministerstvo obchodu 14. července téhož roku stavební povolení. Následně byly vykoupeny potřebné pozemky a stavba byla zadána veřejnou soutěží.
V zimě 1906/1907 byly provedeny přípravné práce a se stavbou se začalo v dubnu 1907 v místě, nacházejícím se 800 m nad Opatovickým jezem (některé prameny uvádějí 400 m nad Opatovickým jezem, ale tento rozdíl je způsoben samotným přemístěním původního Opatovického jezu). Mezi soutokem Labe a Orlice a Opatovickým jezem byl tok řeky narovnán trojicí průkopů (lokality „U velkého jezera“, „Zadní luka“ a „Vlachovský“) a 2 břehovými odkopy. Právě takto vznikla Machkova Labice.
Tato odříznutá zátočina s přirozenými rozervanými a zarostlými břehy i mělčinami nebyla zasypána a spodním koncem zůstala spojena s řekou, aby mohla být využita jako rybí útulek, neboť nově zřízené kamenité břehy Labe nebyly chovu ryb zrovna příznivé. A díky tomu se zde Machkova Labice nachází dodnes, i když péče o ni již není taková jako ještě na přelomu 60. a 70. let 20. století, kdy ji prováděli jak místní rybáři, tak Technické služby města Hradce Králové.
Bannery, odkazy
