Původně byla tato libišanská vodní plocha o dnešní celkové ploše 2,9 ha bez pojmenování. Později se jí začalo říkat „Obecní“ či „Libišanský rybník“, aby se nakonec jeho název ustálil ve 2. polovině 80. let 20. století na jménu „Vrškovský rybník“, které bylo odvozeno od lokality, jež je jedním z nejstarších místních toponym, zmíněna již v tereziánském a josefinském katastru a doložena rovněž indikační skicou stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Františka Růžičky a geometra 4. třídy Franze Wenka.
Tehdy se ...
vícePůvodně byla tato libišanská vodní plocha o dnešní celkové ploše 2,9 ha bez pojmenování. Později se jí začalo říkat „Obecní“ či „Libišanský rybník“, aby se nakonec jeho název ustálil ve 2. polovině 80. let 20. století na jménu „Vrškovský rybník“, které bylo odvozeno od lokality, jež je jedním z nejstarších místních toponym, zmíněna již v tereziánském a josefinském katastru a doložena rovněž indikační skicou stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Františka Růžičky a geometra 4. třídy Franze Wenka.
Tehdy se zde však žádný rybník nenacházel (dvojice rybníků je zakreslena v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 a nacházela se v severní části vsi na původním toku Rajské strouhy, viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c112&fbclid=IwAR14JxQRCpmJvUUqe-bW56wPFnMSMYqBcJovwERwTFF7xui2UshcVlev2E8, ale existence rybníku při zdejší vsi a dvoru je doložena již k roku 1475, kdy ho spolu s dalšími majetky věnoval královéhradecký měšťan Jan řečený Črt Skalický minsterberskému a kozelskému knížeti a kladskému hraběti Jindřichovi, který je známý jako Jindřich I. starší z Poděbrad a Minsterberka a v roce 1491 převedl všechna svá práva na Libišany Vilému z Pernštejna), pouze obecní pastviny, které vedly jižním směrem až na hranici s podůlšanským katastrem a jako podmočené byly zmíněny již v registře rybničné z roku 1520, kdy vody z nich poškozovaly majetky podůlšanských hospodářů (rybník se v této době nacházel nejspíše v lokalitě „Na nivách“, což měla ještě počátkem 20. století dokazovat trojice struh přes zahrady několika usedlostí, vzdálených od sebe 5 m a vysoká pevná hráz z hlíny, z čehož se usuzovalo, že sloužil k zavodnění ochranných příkopů zdejší tvrze a snad i dvora).
Na ně navazovaly východním směrem pozemky místních rolníků, a to od cesty do Liščí až na pomezí libišanského a čeperského katastru (Jana Půlpána z čp. 35, Václava Brzka z čp. 3, Jana Hynka z čp. 34, Jana Novotného z čp. 27, Jana Klapky z čp. 5, Václava Brzka z čp. 12, Jana Pospíšila z čp. 4, Václava Malíře z čp. 26 a mnoha dalších). Malý obecní rybník byl situován až na jih od Liščí mezi dvojicí cest, jež mířily k lesnímu masivu Kulhánova a dále k Čeperce (přibližně v místě mezi dnešními lokalitami „Vrškovský“ a „Na Liščí“). To vše můžeme nalézt rovněž v mapě II. vojenského mapování z roku 1853 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_VIII&fbclid=IwAR0Dte4jJX3eHNEIJNM7AtMSHTtPgVlhW45xqNbeBmfiIf3vOfi3c928er4), kdy ještě Kulhánov končil téměř u něj.
Při pozdější těžbě rašeliny pro v roce 1897 založené lázně v Bohdanči vzniklo koncem 19. století v těchto místech několik drobných vodních ploch, jež však byly postupně zavezeny, což potvrzuje i citace z díla "Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl III. Místopis" z roku 1909: "Katastrem libišanským protéká Rajský potůček, pramenící se ze studánky v Praskačce. Rybníků jest tu málo, jen dolíky na lukách po dobývání rašeliny, na př. Malířův dolík a j., a dva rybníčky násadní." Stejně tak dopadl rybník, který se nacházel na místech dnešních zahrádek a mokřin na jih od současného položení Vrškovského rybníka. Zaznamenán byl např. v kartografických dílech z dob německé okupace či v katastrálních mapách z počátku 50. let 20. století. Jedním z posledních důkazů jeho existence je státní mapa 1:5000 z roku 1964, kterou zhotovila Ústřední správa geodézie a kartografie.
V dnešním položení můžeme Vrškovský rybník, jenž vznikl zavodněním prohlubně po těžbě rašeliny a je napájen vodami Rajské strouhy, vidět až na přelomu 60. a 70. let 20. století, zejména v leteckém měřicím snímku z roku 1968 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1968.HKRA94.03828&bz=-647096.07,-1048165.27) a na katastrální mapě z roku 1975. Do té doby byly tyto pozemky vedené jako mokřiny (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-D-a-1&fbclid=IwAR2O1H5tptFim3rUkXH-Fzqs3m-UC1K0DJh0ZEAukAintTIixR0_WHz9GkE). V roce 2004 vznikl Klub rybářů Libišany, který od té doby chová v rybníku ryby, pořádá zde pravidelné rybářské závody a vůbec se stará o celé okolí. Obec mu pronajímá rybník vždy na desetileté období. V roce 2008 došlo k opravě stavidla.
Avšak protože rybník vznikl poměrně nedávno, na svoji celkovou revitalizaci si musel počkat až do let 2018-2019, kdy došlo k jeho částečnému odbahnění, rozšíření volné vodní plochy a odtěžení části rákosin, opravě hráze a požeráku a tím zamezení úniku vody ze zdrže rašelinovým podložím, zajištění dostatečného přítoku do nádrže formou rozdělovací hrázky – bezpečnostním přelivem, zřízení tůní v rákosinách jako útočiště pro obojživelníky, vykácení některých náletových dřevin a vůbec k úpravě okolí, aby bylo i nadále místem procházek či zastávek těch, kteří míří obcí pěšky či na kole. Dokumentace pro její provádění od Ing. Zdeňka Andrýse vznikla již v roce 2016 (viz https://www.libisany.cz/navrh-revitalizace-vrskovskeho-rybniku/d-2403), veřejná zakázka byla vypsána 11. dubna 2018, za zhotovitele byla 19. června 2018 vybrána společnost KVIS Pardubice a. s. + ZVÁNOVEC a. s., s níž byla smlouva o dílo podepsána 6. srpna 2018.
Bannery, odkazy
